Ferrari 328 GTB/GTS: Moderní klasika z Maranella

Model Ferrari 328 GTB/GTS patří mezi nejdůležitější osmiválcové vozy značky z Maranella. Navázal na úspěšnou řadu 308, ale přinesl vyšší výkon, modernější techniku i kultivovanější design.

Díky vyvážené kombinaci elegance, mechanické poctivosti a řidičské přívětivosti se stal jedním z nejúspěšnějších modelů Ferrari 80. let.

Přirozený nástupce legendy 308

Ferrari uvedlo modelovou řadu 328 v roce 1985 jako přímého nástupce řady 308, a to hned ve dvou karosářských verzích: kupé označovaném jako GTB a otevřeném provedení GTS. Přestože vůz sdílel část technického základu se svým předchůdcem, šlo o výrazně modernější automobil, odpovídající nárokům nové dekády.

V 80. letech začali zákazníci požadovat od svých „vstupních“ Ferrari vyšší výkon i technologický pokrok. Konkurence nespala a neustále zvyšovala laťku. Ferrari, jako prestižní výrobce sportovních vozů, nemohlo zůstat stranou. Zároveň se měnil designový jazyk automobilů, a tak bylo nutné modernizovat i stárnoucí řadu 308. Místo pouhého faceliftu se automobilka rozhodla pro kompletní náhradu modelu.

Výsledkem bylo uvedení Ferrari 328 GTB a GTS v roce 1985. Během výroby vzniklo více než 7 400 kusů, což z modelu 328 učinilo jeden z nejúspěšnějších osmiválcových vozů značky se vzpínajícím se koněm ve znaku.

Ferrari 328 GTB/GTS: Čisté linie a nadčasový design

Na přídi se Ferrari 328 GTB vyznačovalo nízkým, plochým nosem se žebrovanou maskou chladiče. Po stranách ji doplňovaly výklopné světlomety, které v zavřené poloze zajišťovaly velmi čistý a aerodynamický vzhled. Oproti modelu 308 dostalo Ferrari 328 nárazník lakovaný v barvě karoserie, čímž se definitivně rozloučilo s černými gumovými prvky předchozí generace.

Pod hlavním nárazníkem se nacházela druhá mřížka a dvojice mlhových světel. Z bočního pohledu zaujme šikmé čelní sklo nesené tenkými A-sloupky a krátká, kompaktní střecha. Zadní část vozu opticky působila jako svažující se, přestože 328 používalo svislé zadní okno. V prvních letech výroby se za dveřmi objevovalo trojúhelníkové boční okénko zakryté plastovou mřížkou, od tohoto řešení však Ferrari později upustilo.

Zadní partie doplňoval plochý kryt motoru a typická čtveřice kulatých zadních světel. Spodní část zádi tvořil černý difuzor umístěný pod nárazníkem lakovaným v barvě karoserie.

Analogový interiér pro skutečné řidiče

Interiér čalouněný kůží nabízel vysokou úroveň luxusu z hlediska kvality materiálů, avšak zůstával ryze řidičský a nekompromisně analogový. Praktická stránka nebyla prioritou – k dispozici bylo jen několik odkládacích prostor: kapsy ve dveřích řidiče a spolujezdce, jednoduchá přihrádka na straně spolujezdce a uzamykatelný úložný prostor ve středové konzoli.

Palubní deska si zachovala tradiční rozvržení s mechanickými ovladači, avšak doplněnými o modernější prvky, například tlačítka na středové konzoli. Typická otevřená kulisa manuální převodovky s „dog-leg“ schématem řazení zůstala věrná tradičnímu stylu Ferrari.

Před řidičem se nacházel přehledný přístrojový štít, kterému dominoval velký otáčkoměr a rychloměr. Ty doplňovaly ukazatele teploty chladicí kapaliny a hladiny paliva.

V8 o objemu 3,2 litru

Za kabinou Ferrari umístilo atmosférický vidlicový osmiválec o objemu 3,2 litru se čtyřmi ventily na válec. Tento motor představoval další vývoj jednotky známé z modelu 308, přičemž novinkou bylo elektronické zapalování Marelli.

Díky technickým úpravám dosahovalo Ferrari 328 GTB výkonu 273 koní (270 HP), který byl přenášen na zadní kola prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky. Výsledkem byla kombinace kultivovaného projevu, spolehlivosti a ryzí řidičské radosti – přesně v duchu klasických Ferrari.